Proč právě VANDAL COMBAT SYSTEM

 

 

Představa použití nože v reálném boji na ulici, ať už jde o sebeobranu nebo obyčejnou rvačku, v člověku žijícím ve střední nebo západní Evropě většinou vyvolává velmi protichůdné pocity. Na jedné straně to vnímáme se značnou dávkou romantiky, kterou nám evokuje představa drsného vojáka, nedbajícího nebezpečí, jenž používá nůž jako prostředek tichého zabití k likvidaci nepřátelské hlídky kdesi hluboko za frontovou linií, jak o tom píše například Harry Thürk ve své knize Hodina mrtvých očí. Ale na druhé straně máme nejasný dojem, že použít proti někomu nůž je cosi necivilizovaného, barbarského, něco neevropského, jakoby nůž patřil do ruky možná tak Turkovi nebo Albánci, ale v žádném případě Čechovi, Slovákovi, Němci nebo Angličanovi. Naše kultura se někdy v průběhu novověku, s rozšířením palných zbraní, od boje nožem a vůbec od používání krátkých chladných zbraní vzdálila a odkázala je do říše polozapomenutých mýtů.

Přitom použít nůž v boji zblízka je nejpřirozenějším reflexem člověka, který chce zvítězit rychle a s co nejmenším rizikem. Naši předkové to považovali za naprosto normální a předem počítali s tím, že v hospodské rvačce může kdykoliv dojít na nože. Jako zajímavý artefakt, přežívající z těch dob, se zachovalo nošení koženého nátepníku na zápěstí. Můžeme to vidět u některých strongmanů, kteří si kožené nátepníky připínají jako doplněk kostýmu při svých veřejných exhibicích. Například legendární Franta Kocourek bez nátepníků snad nikdy nevystupoval a nevěřte tomu, že mu šlo o zpevnění zápěstí při ohýbání železných tyčí. Nátepník vám zápěstí nezpevní, protože nezasahuje na dlaň. Všimněme si, že podobný doplněk můžeme vidět i u metalových fanoušků a hudebníků, kteří dozajista zpevňovat zápěstí nepotřebují. Dnes zřejmě už nikoho ani nenapadne, že tento módní doplněk měl kdysi velice praktickou funkci, protože pomáhal přežít hospodské rvačky, při kterých se zableskly čepele nožů. Zápěstí chráněné tuhou kůží bylo velikou výhodou při vykrývání útoků nožem na trup a obličej. Navíc zápěstní tepna je jedním z nejvíce ohrožených cílů při útoku nožem.  Pokud se setkáte s protivníkem, který v použití nože není absolutní amatér, pak si můžete být téměř jisti, že první jeho útok bude směřovat na vnitřní stranu vašeho zápěstí.

Možná si v duchu říkáte, že pokud budou platit současné zákony, které použití nože v sebeobraně staví v podstatě na úroveň pokusu o vraždu, pak nemá smysl se něco takového ani učit. Jenže zkuste si odpovědět na jednoduchou otázku: „Je lepší být mrtvý v hrobě, nebo živý v kriminále?“ Takhle totiž opravdu zní dilema, které je třeba řádně promyslet.

Zkuste zavzpomínat na případy, o kterých jste se třeba jen doslechli, kdy byli slušní, nekonfliktní, poctiví a řádně žijící lidé napadeni přesilou agresivních zrůd, které zásadně nikdy nepracují, ale vždy všechno vyžadují zadarmo a pokud to nedostanou, bez skrupulí sáhnou k násilí. Každý z nás si jistě bez dlouhého vzpomínání vybaví minimálně jeden, nebo i víc, takových případů. A teď mi řekněte, jestlipak by se v takových situacích tyto oběti nedokázaly ubránit, kdyby vytáhly nůž a nebály se ho použít? Takže ještě jednou: Co myslíte – má cenu se učit boji nožem?

Nůž je skvělá zbraň na boj zblízka. Můžete ho mít vždy po ruce, aniž by vám překážel. Nepotřebujete zbrojní průkaz, ale i kdyby orwellovský stát v budoucnu nošení nožů zakázal, stejně ho budete moci nosit snáz, než pistoli nebo revolver, protože nůž se dá bez problémů nosit skrytě. Navíc pokud se naučíte boji nožem, pak můžete jako improvizovaný nůž použít víčko od konzervy nebo špičatou třísku dřeva, nebo cokoliv, co nůž připomíná. Nožem dokážete zasadit děsivé rány a ubránit se několikanásobné přesile. Nůž proniká bodnutím hluboko a zraňuje životně důležité orgány. Řeže svaly, šlachy, tepny i žíly snadno jedním tahem. Nožem nemusíte mířit jako pistolí, proto je tak nebezpečný na krátkou vzdálenost v nepřehledných situacích. Izraelci při testech zjistili, že pokud je protivník od vás blíž než na 5 metrů, pak nemá cenu tasit pistoli. Na tak krátkou vzdálenost potřebujete nůž.

Všimněte si, že nůž uplatníte na vzdálenost do pěti metrů od soupeře, ale málokdy vidíte, že by někdo použití nože na takovou vzdálenost učil. Instruktoři se většinou spokojí s tím, že učí boj na těsnou vzdálenost. Ale co si budeme vykládat, když je od vás někdo vzdálen jen půl kroku, pak musíte mít zatraceně rychlé reflexy, abyste provedli nějakou smysluplnou věc.

Když procházím videa na You Tube, nestačím se kolikrát divit, jak je boj nožem často pojímán. Tato videa jsou plná instruktorů, které jsem si sám pro sebe zařadil do kategorie „jednorukých bojovníků“, protože to co opravdu dělají je, že bojují jen a pouze nožem, a to do slova a do písmene. To ale, u všech všudy, není opravdový boj! Není to ani příprava na boj!

Boj nožem je intelektuální záležitost, je to hra, v níž se jeden sebevědomý, bystrý a inteligentní muž (nebo žena) snaží zmást, přelstít a porazit jiného inteligentního muže či ženu. A to všemi dostupnými, možnými i nemožnými prostředky, za použití úderů, kopů a vůbec čehokoliv, co se použít dá. Jedině takový trénink a taková příprava má smysl. Bezduché „drily“, kdy cvičenci stojí od sebe ve vzdálenosti půl kroku a stále dokola opakuji jeden útok a jednu obranu, jsou nejen zbytečnou ztrátou času, ale především vytvářejí nebezpečné stereotypní návyky, které je v důsledku mohou připravit o život.

Tyto „drily“ pocházejí z asijských bojových odvětví a tam bychom je také měli zanechat. My, kteří cvičíme evropské styly, bychom se měli soustředit na kreativitu, rychlá řešení situací, lstivé finty, učit se útokům s dlouhým dosahem a způsobům, jak sami zůstat mimo dosah soupeře. Teprve takový způsob boje nožem je účelný, účinný a pro soupeře zcela destruktivní.

Způsob boje nožem, který vyučuji, jsem nazval Vandal Combat System. Samozřejmě, že s Vandaly, starověkým germánským kmenem plenitelů Římské říše, nemá po technické nebo historické stránce co do činění. Nazval jsem ho tak pro jeho destruktivní účinky, k jejichž dosažení využívá vše, co je v jiných systémech považováno za nečisté, nebo se to v nich prostě nepoužívá. Krom zmíněných kopů do slabin, úderů na hrtan a do očí, ale i dalších „špinavostí“, jde především o to, že Vandal Combat System využívá v mnohem větší míře, než je jinde běžné, bodných technik. To má také svoje opodstatnění: Jednak body jsou – při správném provedení – mnohem překvapivější než řezy nebo seky, jsou také daleko ranivější, protože pronikají hluboko do těla. Jsou mnohem průraznější, takže jimi dokážete proniknout přes silné vrstvy oděvu a probodnete dokonce i neprůstřelnou vestu, protože ty jsou konstruovány proti kulce, nikoliv proti čepeli. Shrnuto podtrženo – tento způsob boje nožem je mnohem ničivější, než většina jiných. Proto tedy ten název.

Přesvědčte se sami, že vám tady nevyprávím pohádky…