richard kuklinski

 

Richard Kuklinski byl nájemný vrah, který se podílel na vraždě  Paula Castellana, šéfa mafiánské rodiny Gambinových. Mafián John Gotti ho najal, aby mučil a zabil souseda, který mu nešťastnou náhodou přejel dítě. Kuklinski byl nelítostný, mimořádně výkonný a vynalézavý vrah. Podle vlastního odhadu zabil přes dvě stovky lidí a byl nesmírně hrdý na svou propracovanou techniku. Třicet let unikal spravedlnosti a zabíjel na objednávku nejen po celé Americe, ale i v daleké Brazílii, Africe a Evropě. V průběhu času se oženil, pořídil si tři děti a zapsal je, podle přání své ženy (sám křesťanskou víru nesnášel) do katolické školy. Zdravotní stav jedné z jeho dcer vyžadoval pravidelné pobyty v nemocnici, kde si Kuklinského pamatovali nikoliv jako gangstera, ale jako starostlivého, nesmírně laskavého otce, který kupoval dárky nejen své vlastní dceři, ale i ostatním dětem v nemocnici, jejichž rodiče si to nemohli dovolit. O každých Vánocích zdobila dům Kuklinského barevná světla, každé léto se neslo ve znamení sousedských večírků s grilováním párků a popíjením piva. Manželka ani děti o jeho druhém životě, o životě mimořádně nebezpečného, vypočítavého, lstivého a chladnokrevného zabijáka, nic nevěděly.

Kuklinsky zemřel ve vězení v roce 2006. Podle svých slov nikdy neublížil žádné ženě ani dítěti, snad kromě své manželky, kterou v návalech vzteku bil, a kromě své expřítelkyně, které z pomsty uřízl bradavky. Podle svého tvrzení několik dětí zachránil před sexuálním zneužíváním, mimo jiné malého chlapce, když se náhodou stal svědkem, jak ho dva homosexuálové nutí kdesi na dálničním odpočívadle k sexu. Oba je zabil.

O životě Richarda Kuklinského napsal knihu spisovatel Philip Carlo. Kniha se jmenuje Ledař. Je to skutečný bestseller a já ji přečetl opravdu jedním dechem. Nedá mi to, abych zde neuvedl alespoň malou ukázku z textu. Návštěvník těchto stránek, věnovaných boji nožem, jistě pochopí, proč jsem vybral právě tento úryvek a ne nějaký jiný:

"V následujících měsících se na Manhattan mnohokrát vrátil a zabíjel. Jak zdůrazňuje, nikdy neublížil žádné ženě, ale vždycky jen mužům, kteří se mu kvůli skutečné nebo pomyslné urážce znelíbili. Střílel je, bodal a utloukal. Některé nechal tam, kde zemřeli, jiné házel do Hudsonu.

Z vraždění se pro něj stal sport.

Newyorská policie se domnívala, že příslušníci spodiny likvidují jeden druhého a nikdy ji nenapadlo, že to má na svědomí masový vrah z Jersey City, který se na West Side chodí procvičit.

Richard si z West Side udělal jakousi testovací základnu. Říká, že to pro něj byla dobrá škola. Naučil se například, kam přesně zarazit nůž, aby dosáhl maximálního účinku. Nejlepší bylo přetnout zároveň hrtan a krční tepnu, nebo bodnout do zátylku a vést řez vzhůru do mozku. Stejný účel splnilo bodnutí přímo do srdce.

Časem zjistil, že zezadu do mozku je to nejrychlejší a stříká přitom nejméně krve. Ta mu dělala starosti, protože nechtěl, aby mu potřísnila šaty nebo pokožku.

(...) Jako vražedný nástroj mu dobře sloužil bodec na sekání ledu. Když ho zarazil do správného místa, to znamená přímo do ucha nebo do oční bulvy, okamžitě způsobil smrt."