Kam s teď s hlavou?
Když sleduji českou a slovenskou „vlasteneckou“ scénu, nestačím se divit, jaké hrůzy jsou schopni někteří „vlastenci“ napsat. Většina z nich je nadšená tím, že ruská armáda vtrhla na Ukrajinu a zřejmě tam hodlá zavést nějakou svoji loutkovou vládu stejně, jako to běžně dělají Američané v různých zemích světa. Naposledy to, myslím, udělali v Afghánistánu. Přitom do očí bijící je ten morální kotrmelec – když to dělají Američané, je to vždy zlé. Když to dělají Rusové, je to vždy dobré. Ačkoliv jde o stejný model agrese a stejnou okupaci cizí suverénní země, je to skvělé. Přece Rusové jenom brání svoje zájmy, takže nevadí, že přitom umírají civilisti… (ZDE a ZDE)
Je nesporné, že ruská armáda ostřeluje obytné budovy, nemocnice a školy v ukrajinských městech. Když to stejné dělali Američané v Srbsku nebo v Iráku, byl to zločin. Když to dělají Rusové na Ukrajině, je to omluvitelné a nakonec - dobře jim tak, těm zlým nacistům a banderovcům! Když se na Rusy střílí z nemocnice, musejí zničit nemocnici. To je pochopitelné. Je to přece chyba Ukrajinců, že svoje města včas nevyklidili a nepřenechali je Rusům! Rusové jsou přece naši bratři Slované, zatímco Ukrajinci jsou…
Už několikrát mi různí „vlastenci“ poslali mailem osm let staré fotky, na nichž hajlují nějací neonacisté s ukrajinskými vlajkami. Má to prý být důkaz zlé povahy ukrajinského národa a ospravedlnění pro jakákoliv zvěrstva, která na něm budou dopuštěna. Chápu spravedlivé rozhořčení těchto narudlých antifašistů, schovávajících se za vlastenectví. Oni sami jsou přece bez chyby, to ti druzí jsou plní chyb! Ale než, vy pokrytci, začnete ukazovat na práh svého souseda, měli byste si nejdřív zamést před vlastním prahem. V těch letech totiž neonacisté pochodovali mnoha městy evropských zemí, včetně Ruska. (ZDE) Onálepkovat celý národ jako nacisty a banderovce jen proto, že před osmi lety malá část jejich občanů dělala úplně to stejné, co dělala malá část občanů jiných států… Není to náhodou známkou zlé povahy a zlé vůle toho, kdo tyto nálepky rozdává?
Jenže ouha! Zatímco Ukrajinci zákonem zakázali propagovat nacismus i komunismus (ZDE), v Rusku zakázali pouze propagaci nacismu. Čímpak to? Copak komunismu padlo za oběť méně lidí, než nacismu? Komunismus napáchal celosvětově méně zla, než nacismus?
A když už jsem u těch banderovců… Bandera prý kolaboroval s nacisty a dnešní ukrajinští nacionalisté, kteří se dovolávají jeho odkazu, jsou tím pádem prý tedy taky nacisti… Tak nám to aspoň tvrdí tito narudlí propagandisté. Ale jak mohl Bandera kolaborovat s nacisty, když celou válku proseděl v nacistickém koncentráku? (ZDE) Může mi to někdo nějak srozumitelně vysvětlit? Nerozumím tomu…
Vlastně ano, rozumím: Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. K pomluvě a očernění není potřeba mít důkazy, stačí jenom vymyslet si nějakou dobře zapamatovatelnou lež, zformulovat ji do jednoduchého hesla a opakovat ji stále dokola, dokud se lidem nezaryje do mozků. Pak už tam zůstane natrvalo. Takhle fungovala komunistická propaganda, nacistická propaganda, a funguje tak i propaganda těchto podivných „vlastenců“.
Naproti tomu je zajímavé, jak se sovětský a nacistický režim zachovaly k Banderově rodině. Jeho otec Andrej (1882 – 1941) byl zatčen, opakovaně mučen a nakonec popraven sovětskými orgány. Bratři Alexander (1911 – 1942) a Vasilij (1915 – 1942) byli zabiti v německém koncentračním táboře polskými kápy, tedy dozorci z řad vězňů. Bratr Bohdan (1919 – 1943) padl jako příslušník partyzánské jednotky. Sestry Marta Maria (1907 – 1982) a Oksana (1917 – 2008) byly zatčeny sovětskými orgány v roce 1941 a poslány na Sibiř. Obě potom žily v zahraničí a po celá desetiletí měly zakázáno vrátit se do vlasti. Oksana se domů vrátila až po roce 1989, po více než padesáti letech, Marta Maria se možnosti návratu nedožila. Sestra Vladimíra (1913 – 2001) byla zatčena roku 1946 a do roku 1956 vězněna v gulagu.
Pamatuji si, když koncem roku 1989, a ještě začátkem 90. let, začaly vycházet najevo komunistické zločiny, když se objevila pravda o mučírnách, o politických procesech, o otrokářských lágrech Bytíz a Vojna, jak naši vlastenci nesnášeli komunisty. Žádný vlastenec by si tehdy o komunistu ani kolo neopřel, ani ruku by mu nepodal. Každý soudný člověk řece ví, že internacionální komunismus je s vlastenectvím neslučitelný jako voda s olejem. Každý věděl, co komunisti udělali s naším kdysi tak poctivým, ctnostným a hrdým národem. Jak se tedy mohlo stát, že naši dnešní „vlastenci“ podporují agresivní válku země, jejíž vojáci mají na čepicích rudou hvězdu se srpem a kladivem? To máme tak krátkou paměť?
V devadesátých letech každý vlastenec věděl, že z Moskvy a vůbec z Východu nikdy nepřišlo nic dobrého. Je to možná trochu přehnané tvrzení, protože něco by se určitě našlo… Třeba vodka… Ale kultura ani civilizace k nám z Moskvy určitě nepřišly. Dokonce ani svoboda. Byli jsme sice „osvobozeni“, ale svobodu nám to nepřineslo, pouze čtyřicet let závislosti, podrobení se komunistické ideologii a politické i ekonomické nadvládě Moskvy. A když jsme se chtěli konečně po letech začít chovat jako svobodný národ, tak jsme velmi rychle obdrželi bratrský kopanec vojenskou botou - ZDE
Od devadesátek už uplynulo v řekách mnoho vody. Časy i myšlení lidí se změnily. V roce 2004 jsme si nechali namazat med kolem huby a v referendu schválili vstup do Unie. Já jsem tehdy hlasoval proti. Mám proto čisté svědomí a s klidem můžu poslat do prdele každého, kdo se mi chce vyplakávat, jak je ta Unie strašná. Neměl jsi hlasovat pro vstup, troubo! Jsi spoluviník!
Jsem skálopevně přesvědčen, že většina těch, kteří dnes tak „milují“ Rusko, obdivují Putina, jsou ochotni omluvit každou ruskou agresi a odpustit Putinovi každou lež, tehdy agitovali pro vstup do Eurosojuzu stejně nadšeně, jako dnes nadšeně fandí ruskému útoku na Ukrajinu. To je totiž takový typ lidí. Říká se jim patolízalové. Vždycky se musejí k někomu lísat, někomu podlízat, někoho obdivovat a snažit se narvat hlavu do něčí prdele.
Sovětský svaz byl tehdy těsně po zániku, v Rusku řádila bída a Moskva ztratila moc. Jediné, co k nám tehdy Rusko vyváželo, byla ropa, plyn a jeho slavné mafie, které brutalitou předčily Yakuzu i Cosa nostru. Takže, když už nebylo lákavé klanět se Rusku, tito komunismem zdeformovaní vohnouti se postupně začali rozhlížet, do které další prdele by zalezli… Pardon, do jakého nadnárodního svazku, tedy unie, by bylo dobré vstoupit. A tak jsme, díky nim, na první dobrou vstoupili do EU.
Holanďani a Irové museli k urnám několikrát, než se globalistům podařilo zmasírovat je natolik, aby to v referentu schválili a vstoupili. To my ne! My jsme strčili hlavu do chomoutu ochotně a hned. Kdo byl proti, platil za blbce, nevědomého ignoranta, nezodpovědného zpátečníka a vůbec - byl nějakej celej divnej…
K veslu se dostal Putin a od roku 2008 byl ruským prezidentem. Tedy ne že by se k němu dostal nějakým politickým bojem. Byl vybrán a dosazen Jelcinem jako jeho nástupce. Na základě čeho, jakých známostí, intrik, machinací, nebo doporučení od vlivných lidí ze zákulisí, začal do té doby neznámý úředník KGB šéfovat největší říši světa, se můžeme jen domýšlet. Pravdu se nikdy nedozvíme a pohádkám nevěříme. Jsme přece už dospělí.
Musím říct, že jsem Putinovi také dlouho fandil. Když se rozhodl silou vypořádat s povstalci v Čečně, byl jsem na straně Rusů. Jsou to jednak Slované, jednak křesťané, a navíc Čečna byla od roku 1859 součástí ruského impéria. Kdyby se například Aš chtěla odtrhnout od ČR, také bych to nepodpořil. Když pak Rusko obsadilo Osetii, bylo mi to celkem jedno a nerozuměl jsem tomu. Byl jsem ale na straně Ruska, protože jsou to Slované, křesťané a navíc Osetie byla obydlena většinou Rusy.
Někdy kolem roku 2010, jestli se nepletu, začala EU silou mocí protlačovat neomarxismus, gender ideologii a homosexualismus. Imigrace z Asie a Afriky se stávala stále bolestivějším problémem v okolních zemích, v Rakousku a Německu.
V roce 2015 začala imigrační krize. Merkelová pozvala do EU každého Asiata a Afričana. Slíbila, že Evropa se o ně postará. Prý: „Společně to zvládneme!“ To byl zřejmě zlomový bod, kdy se většina českých „vlastenců“ odvrátila od stále méně přitažlivé EU a začala se shlížet v Rusku a v Putinovi. Ten si samozřejmě přihřál polívku a několikrát pronesl něco o tom, že Rusko vyznává tradiční hodnoty, zatímco Evropa se řítí do záhuby. To by bylo fajn, kdyby hned s dalším nádechem nezačal vysvětlovat, že stejně tak podporuje i islám, který je prý tradičním ruským náboženstvím. (ZDE) Ve světle těchto prohlášení, která mohl stejně dobře učinit Obama nebo Merkelová, získává jeho vyznávání tradičních hodnot silnou pachuť, ale to Evropskou unií zklamaní „vlastenci“, kteří deset let předtím hlasovali pro vstup do EU, raději nechtěli slyšet. Kdyby už ani Putin nebyl ten vysněný kladný hrdina, tak ke komu by se potom mohli lísat? Do čí prdele by potom nacpali hlavu? Američani je zklamali, když bombardovali Srbsko. Unie je zklamala, když začala navážet stovky tisíc imigrantů do evropských měst a zavedla genderovou šikanu všech normálních lidí, především dětí… A teď by je snad měl zklamat i hrdina Putin? To snad ne! Pomoc! Fouká nám do uší a hlavu není kam zabořit!
Přiznám se, že i když jsem tehdy o Putinově klaďáctví začal silně pochybovat, stále mi připadal jako lepší alternativa, než dekadentní a nemravnostmi prolezlá Evropská unie, nenávidící vlastenectví, národní jedinečnost i etnickou homogenitu národů. Říkal jsem si, že prostě pracuje pro ruské zájmy a ty se přirozeně ne vždy kryjí s těmi našimi. To se mu přece nemůže mít za zlé...
Jenže pak jsem slyšel nějaké Putinovy projevy, v nichž zapíral, zamlžoval a bagatelizoval notoricky známou skutečnost, že SSSR se spikl s nacistickým Německem, aby si pěkně fifty fifty rozdělili polské území. Protože mě historie vždycky zajímala a bavila, věděl jsem, že Putin lže. No a kdo lže, ten i krade a může i zabít… To je přece známá věc! A tak jsem se o Rusko a Putinovy výroky začal sem tam zajímat. A nestačil jsem se divit.
Nejen že se Rusko, které se prohlašuje za právního nástupce SSSR, neomluvilo Polákům, pobaltským národům, Rumunům, Finům, ani žádnému jinému národu, proti kterému SSSR vedl agresi, vraždil jeho občany a způsobil nevratné škody. Nejen to. Putin se dokonce snažil svalit vinu za rozpoutání druhé světové války na Poláky, protože chtěli zajistit svoje hranice a podepsali smlouvu o neútočení jak s komunistickým SSSR (1932), tak s nacistickým Německem (1934). Obě tyto smlouvy s totalitními sousedy byly nakonec Polsku k ničemu, protože obě na Polsko v rozporu s nimi zaútočily. Jen Němci byli aspoň natolik slušní, že tu smlouvu těsně před útokem vypověděli - ZDE
Když jsem před několika dny slyšel Putina mluvit naposledy, popisoval bolševismus jako omyl… Podle Putina tedy bolševismus nebyl největší plánovaný zločin v dějinách lidstva, nebyla to masová vražda desítek milionů lidí, nebylo to zotročení desítek milionů lidí v táborech gulagu, nebyla to krádež majetků nevyčíslitelné hodnoty. Ne. Byl to prý jenom omyl.
Co za člověka řekne, že něco takového byl „omyl“? Jedině ten, kdo stojí na straně pachatele, jemuž to nevyšlo, jak si představoval. Oběť ze své pozice nikdy neřekne, že utrpení, které jí bylo způsobeno, byl mučitelův omyl. Takže na které straně Putin stojí? Na straně ruského národa? Nebo na straně těch, kdo tento nešťastný národ desítky let oblbovali, zotročovali, ždímali, trýznili a vybíjeli?
Když jsem si v průběhu let dával tohle všechno dohromady, postupně jsem pochopil, že Putin není žádný princ na bílém koni, žádný zachránce Evropy a žádný osvoboditel lidí od nadvlády globalistů. Ne. On je jen další součástí jejich plánu. Jen další jejich loutka. Všiml sis také, jak Rusko naskočilo, v souladu s časovým plánem a v součinnosti se všemi vládami světa, na covidovou plandemii? Jak začalo pohotově očkovat a zavádět covidpassy? Choval by se takhle suverénní vůdce suverénní země, nepřítel globalistů, a navíc – jak se o něm tvrdí – diktátor? Asi těžko, že? - ZDE
No a teď ten nedávný útok na Ukrajinu… To už je i na mě trošku moc. Ukrajina si prý na svém vlastním území dovolila pořádat vojenská cvičení společně s jednotkami zemí, které jsou členy NATO. Rusko pak chtíc nechtíc muselo poslat svoje vojáky přes hranice, zabrat ukrajinské území, obklíčit města a zabít civilisty. Hmmmm…. Myslel jsem, že pokud je nějaká země nezávislá, může si vojáky cvičit, s kým se jí zlíbí. Nakonec, teď jsou asi ukrajinští vojáci rádi, že na těch cvičeních byli. Teď se jim to víc než hodí.
Poslední roky jsem od českých „vlastenců“ četl stížnosti, jak je prý Ukrajina plná Američanů, jak tam ve velkém stahují svoje jednotky a přemisťují bojovou techniku. Tak kde jsou teď ti Američani? Jak to, že nemáme zprávy o rozbitých amerických tancích a zajatých amerických vojácích? Dá se to nějak vysvětlit?
Ano, dá. Američani tam nejsou, nikdy nebyli a ani tam nepřijdou. Všechno to byla zase jen habaďůra a další lež, která měla ospravedlnit útok na Ukrajinu. Komunistická ideologie v Rusku stále žije. Rusko se nikdy nevypořádalo se svou komunistickou minulostí a podle Putinových slov něco takového ani není v plánu, protože dekomunizace by prý rozdělila národ (ZDE). Tím vlastně přiznal, jak masivní je nákaza ruského národa komunismem. A komunismus je jako islám – území, které islám jednou dobyl, je navždy pokládáno za islámské a musí být dobyto zpět. Proto musí být Ukrajina znovu připojena k SSSR, který se teď – podle samotného Putina - jmenuje Ruská federace, ale je to stále ten stejný SSSR.
Ruští politici otevřeně říkají že „Ukrajina je naše“. (ZDE) Proto si také samolibě mysleli, že když zaútočí přes hranice, ruskojazyční Ukrajinci je budou vítat jako osvoboditele a ruskojazyční ukrajinští vojáci budou houfně přecházet na jejich stranu. Jenže tyto nabubřelé ignoranty v Kremlu asi nenapadlo, že když vtrhnou se zbraněmi do cizí země, zničí tam domy a zabijí lidi, stanou se nepřáteli i pro ty, kterým byli zatím lhostejní, nebo jejichž sympatie dosud měli. Proto se teď nestačí divit, jak úporně se Ukrajinci brání.
Jedno je však jisté: Kdyby Putin nevěděl dopředu, že si to může dovolit, tak by to neudělal. Docela očividně musel být předem domluven s marxistou Bidenem, jenž má mimochodem, přes svého syna Huntera, silné vazby na hlavního ruského spojence Čínu (ZDE). Biden Putinovi zřejmě Ukrajinu na základě nějaké dohody přenechal. Časem se jistě dozvíme, co za to dostal. Putin chtěl Ukrajinu a Biden mu zřejmě řekl něco takového: "Tak si ji teda vezmi, ale rychle, ať můžeme říct, že se nadalo nic dělat". Jenže teď se všichni diví, že se Ukrajinci tak tvrdě brání. Čekali přece, že se ukrajinští vojáci budou ruským „bratrům“ vzdávat houfně a rádi. No, to je ale překvápko!
Válka se mezitím natahuje, civilních obětí přibývá a začíná z toho být pořádná ostuda! Podle našich podivných „vlastenců“ jsou na vině samozřejmě ti zlí banderovci Ukrajinci, kteří odmítli ohnout záda a podrobit se bez odporu. Celý svět teď vidí, co jsou Američani za proradné svině a jak neschopná je obávaná ruská armáda, která se tam trápí už skoro čtrnáct dnů, ale zatím nedokázala téměř nic dobýt.
Měla to být ukázka síly, ale je to debakl. Měl to být blitzkrieg, ale je z toho Verdun.
Nicméně, všechno zlé je pro něco dobré. Třeba tyto strašné události konečně aspoň některým "vlastencům" otevřou oči a oni pochopí, že pokud se někdo chce nazývat vlastencem, neměl by stát ani na ruské straně, ani na americké straně. Měl by stát na české straně. Ale přitom by měl pamatovat, že český národ není to stejné, co skupina globalisty ovládaných loutek, která si říká "česká vláda".
Vlastenec by měl přát svobodu a spravedlnost všem národům, ať už to jsou Američané, Ukrajinci, nebo Rusové. Všechny národy jsou tvořeny v jádru dobrými, po většinu času přátelskými lidmi. Jenže všichni tito dobří lidé mají jednoho společného, velmi krutého a velmi lstivého nepřítele - globalisty. Není potřeba porazit Američany, nebo Rusy, nebo Ukrajince. Je potřeba porazit skryté a mocné globalisty. A porazíme je jenom tak, že odmítneme hrát podle jejich scénáře. Že odmítneme nechat se vyděsit jejich pandemiemi, jejich klimatickými změnami a navzájem se zabíjet v jejich válkách. Porazíme je, jen když se vrátíme zpět k hodnotám naší křesťanské civilizace. (ZDE)
Co bude dál na Ukrajině? Známé úsloví říká, že když něco nejde silou, musí se to udělat ještě větší silou. Takže čekám, že ještě bude "veselo".
Avšak "humorné" okamžiky nastávají už i teď. Například když slyším Vladimíra Vladimíroviče, jak tvrdí ruským maminkám, ženám a nevěstám, že vojáci základní služby nejsou na Ukrajině nasazeni a nikdy nebudou. A pak vidím ty zlomené a vyděšené mladé kluky v zajetí - ZDE a ZDE
Přečti si naši brožurku Přežili konec světa. Najdeš v ní pro sebe inspiraci. - ZDE