RUSKO, NACIONALISMUS A NAŠI "VLASTENCI"

 

 Čeština i ruština patří mezi slovanské jazyky, a jako takové jsou si velmi blízké. Ale přesto jsou mezi nimi nečekané a záludné rozdíly, které pak vedou k nedorozumění. Typickým příkladem může být české označení "Rusko". Běžný Čech si pod pojmem "Rusko" představí veškerá území, patřící do Ruské federace, a pod označením "Rus" si představí jakéhokoliv občana Ruské federace. Ale ruština má pro etnického Rusa jiný výraz, než pro občana Ruské federace. Stejně tak má ruština jiný výraz pro historické Rusko, obývané etnickými Rusy, než pro ruské mnohonárodnostní impérium.

V ruštině existují dva rozdílné pojmy pro označení ruské země: První označení je Rus, nebo také Russia, zatímco druhý pojem je Rossija. V češtině se oba pojmy překládají jako „Rusko“ a nečiní se mezi nimi rozdíl. To je ale chyba, protože ve skutečnosti každý z těchto výrazů označuje něco úplně jiného. 

Za Rus (Russia) se pokladá historické území Ruska, na němž žili etničtí slovanští Rusové a kde dosud tvoří většinu obyvatelstva. Naproti tomu jako Rossija se označuje celé území Ruského impéria, včetně dobytých a přičleněných území v Asii. Mohli bychom to přirovnat k Anglii a Britskému impériu. Když se mluví o Rossiji, mluví se o impériu, které zahrnuje všechny národy a území ruské federace. Když bolševici uchvátili v moc v Ruské říši, nahradili historický pojem Rossija názvem Sovětský svaz, což je ale vlastně jenom jiné, i když jednoznačnejší, označení pro Rossiju.

Aby to nebylo tak jednoduché, neobolševici se po krachu Sovětského svazu vrátili k pojmu Rossija, ale v jejich podání si tento pojem stále zachoval sovětský význam. Takže když mluví o Rossiji, mají na mysli Sovětský svaz a ne carské impérium, i když by rádi dosáhli jeho velikosti. 

Tyto neobolševiky poznáte velmi jednoduše podle toho, jak se vyjadřují. Stále mluví o Rossiji a ne o Rusi. Když mluví o svých krajanech, o lidech, pak mluví o Rossijaninech a ne o Rusích (v ruštině "Ruskich"). O nacionalizmu se vyjadřují jako o extremismu a ani náhodou si nemyslí, že by Rusko mělo patřit Rusům, Česko Čechům, Maďarsko Maďarům, Polsko Polákům atd... Jsou to internacionalisti do morku kostí a každá zmínka o nacionalismu je dokáže pobouřit a rozčílit. 

Intenzivně propagují panslavismus, kterým nahradili komunistický internacionalismus a jenž maskují jako družbu a jednotu slovanských národů. Ale ve skutečnosti je to jen další jejich fígl, jak získat vliv nad ostatními slovanskými národy, rozšířit neobolševické impérium zvané Rossija a šířit ideologii neobolševismu.

Když o sobě v Rusku budete mluvit jako o Rusovi a dáte najevo hrdost na svůj původ, budete okamžitě obviněn, že rozdmýcháváte národnostní spory. Budou vám vyčítat, že jste provokatér a pokud proti sobě budete mít nějakého muslima, možná vás i fyzicky napadne. V současném Rusku se ke své národnosti mohou hrdě hlásit Čečenci, Dagestánci a vůbec každý, kdo není Rus. Ale pokud jste etnický bílý Rus a dáte najevo hrdost na svůj původ, budete mít zaděláno na problémy asi tak, jako byste o sobě v Česku prohlásil, že jste ruský špión. 

Podívejte se na toto video ZDE

V České republice je nepochopení rozdílů ve významech pojmů Russia a Rossija obzvlášť alarmující. V důsledku tohoto nepochopení můžeme vidět, jak někteří jinak upřímní nacionalisti a vlastenci z SPD, DSSS, ale i malých vlasteneckých stran, reprezentovaných například "Nepřekřičitelným Jirkou", v dobré víře vítají „rossijaninské“ Noční vlky, nechávají se s nimi fotit, vedou s nimi rozhovory před televizními kamerami a pózují s nimi při kladení věnců k památníkům bolševických generálů, na jejichž tancích k nám dorazilo 40 let totalitního nevolnictví. 

Vůbec jim přitom nevadí, že se tam, pod rudými vlajkami vražedné komunistické totality, vlajkou islámské Čečny a mnohdy i portréty masového vraha Slovanů, sešli na společné akci s kovanými komunisty a levičáky všech různých ražení, například s dlouholetým členem levičácké ČSSD Foldynou. Jen tak pro připomínku: Panu Foldynovi desítky let nevadilo, že ČSSD ve svém programu podporuje imigraci, multietnickou a multikulturní společnost, globální vládnutí a nový světový řád, ale když si uvědomil, že se ČSSD v dalších volbách pravděpodobně už do parlamentu nedostane a že tím přijde o stotisícový poslanecký plat, najednou se z něj stal vlastenec a národní konzervativec, který se rozhodl v parlamentu zastupovat vlasteneckou SPD.

Co k tomu tyto Čechy, kteří se prohlašují za vlastence, vůbec vede? Nechápou, že jestliže se hlásí k odkazu První republiky, Masaryka, Legií, našich válečníků od Tobruku a letců z Anglie, kteří všichni bojovali a pracovali pro naši národní svobodu a samostatnost, pak paktování se s neobolševickými internacionalisty je zradou jejich vlastního přesvědčení? Pokud ovšem vlastenectví a národovectví jenom nepředstírají, aby nám mohli svoje neobolševické ideje podsunout ve stravitelnějším přebalu... Nebo se jim v hlavě něco nějak podivně převrátilo, takže si myslí, že všechno, co je namířeno proti neomarxistické Evropské unii, je automaticky dobré a správné jen proto, že to přichází z opačné světové strany - že to přichází z východu místo ze západu? 

Copak nechápou, že zde bojují noví stalinisti proti novým marxistům, ale ani jedna strana není dobrá? Že obojí pro náš národ znamená vážné nebezpečí?

Tito podivní "vlastenci" a "nacionalisti" se hned začnou zuřivě bránit a ohrazovat, že oni přece kladou věnce k památníkům hrdinů, kteří nás osvobodili od německé okupace, případně že je kladou na hroby obětem války. Jenomže to je právě to, co nedělají. Navíc tím hážou klacky pod nohy vlastencům ostatních zemí, které poznaly slasti "osvobození" Rudou armádou. Kladou totiž věnce na hroby a památníky lidem, kteří zaútočili na Finsko, Lotyšsko, Estonsko, Litvu, obsadili Bělorusko a polovinu Polska, kterou dodnes drží, a zabrali rumunská území Besarábii a severní Bukovinu. Pokud se cítí jako vlastenci a národovci, měli by klást věnce na hroby obětem těchto agresivních sovětských útočníků. Měli by položit květiny na hroby finských vojáků, antikomunistických odbojářů z Litvy a Lotyšska, nebo ruských vlastenců, kteří se zbraní v ruce bojovali v bílých armádách Kolčaka a Wrangela proti nejstrašnějšímu nepříteli lidské svobody - komunismu.

Komunistická Rudá armáda nás opravdu osvobodila z okupace nacistickým Němckem... Aby nás okamžitě uvrhla pod kuratelu komunistického Sovětského svazu, aby z nás udělala loutkový stát, v podstatě nesvéprávnou kolonii a nárazníkové pásmo pro případ války se Západem. Každá naše vláda od r. 1948 do r. 1989 musela být schválena v Moskvě. Od r. 1968 měl Sovětský svaz na našem území okupační armádu, podobně jako Američané měli svoje okupační jednotky v Německu, které, na rozdíl od nás, prohrálo válku. 

Pokud někdo nedokáže pochopit rozdíl medzi nacionalismem a neobolševismem, potažmo propaguje aktuální skrytou formu neobolševismu zvanou „panslavismus“, pak to určitě není vlastenec. 

Bohužel, poslední dobou se nám tito kryptokomunisti vyrojili jako hejna komárů a zamořili veškerý veřejný prostor, takže se ve vlasteneckých kruzích z neobolševismu stává nový hlavní proud. Neobolševici nalezli do vlasteneckých stran, vetřeli se do různých spolků a infikovali mysl lidí na sociálních sítích, když se stali členy takových facebookových skupin, jako je Děkujeme Maďarsku a Viktoru Orbánovi, Czexzit, Příznivci Hynka Blaško a dokonce i skupiny Stop komunistům. Propagandu, velebící masového vraha Slovanů a nejkrvavějšího katana historie, před nímž Hitler a Čingischán můžou akorát tak blednout závistí, najdeme na alternativních webech, jako jsou Svobodné noviny nebo Svobodný vysílač. Je to opravdu smutné a velmi nebezpečné. 

Je to zrada vlastního národa a cesta do otroctví. 

Neobolševismus i neomarxismus jsou nepřítelem každého národa, který chce žít svobodně a po svém. Je úplně jedno, jestli si nás chtějí podmanit neobolševici z Ruské federace, nebo neomarxisti z Evropské unie. Jsou to dvě čelisti jedněch kleští. Na jedné straně jsou to levičáci oslavující Stalina, na druhé straně levičáci oslavující Marxe. Jejich metody jsou rozdílné, ale cíl mají stejný - zotročit nás. 

Češi, kteří v tom pomáhají jedněm nebo druhým, o sobě nemají právo říkat, že jsou vlastenci nebo nacionalisti. Vlastenci a nacionalisti si pro svoji vlast a pro svůj národ přejí svobodu, ne okovy. Vlastenci chtějí být ve své zemi vlastními pány. Nacionalisti chtějí, aby jejich národ byl ve vlastní zemi svým pánem. 

Nechceme už hrbit záda před nikým, ať je ze západu nebo z východu. Nechceme se už řídit cizími zákony - ani unijními, ani žádnými jinými. 

Cizí nechceme, svoje nedáme!