Dobrý den,

předpokládám, že pokud jste zavítal na moje stránky, nějakým způsobem se zajímáte o boj nožem. Možná o boji nožem přemýšlíte jako o vhodném způsobu sebeobrany, nebo boj nožem chápete jako zajímavý sport a relaxaci. Máte pravdu, toto všechno boj nožem je, ale je to i mnohem víc. Boj nožem je způsobem seberealizace, způsobem jak si zvýšit sebevědomí, jak získat jistotu a nadhled v kritických situacích osobního fyzického ohrožení a také způsobem, jak udělat něco pro svoji kondici.

Dovolte, abych se vám představil:

Jmenuji se Radek Pokora a ve světě boje nožem se pohybuji od roku 2000, kdy jsem se stal zakladatelem České školy boje nožem. 

Nenechte se mýlit názvem, nejde o nový, ryze český,  směr boje nožem, jde jen o tréninkové metody a celkové pojetí boje nožem, jeho smyslu a způsobu provedení. Více o tom naleznete v mojí knize „Nůž - nejlepší přítel v boji o život“.

Napsal jsem na dané téma i další knihu, „Nůž ve rvačce a pouličním boji“, která je nyní již bohužel zcela vyprodaná. Nicméně můžete si přečíst další dvě moje knihy, z nichž první jsem napsal společně s Monikou Rovnou a která se jmenuje Bear Claw - Revoluce v sebeobraně žen. Druhá a zároveň poslední moje kniha se jmenuje Jak vítězit ve rvačkách.

Dovolte mi, abych se zde s vámi ještě podělil o nostalgickou vzpomínku z roku 2002, tedy z doby před sedmnácti lety a třiceti kilogramy... Tehdy jsme se já a moji studenti z České školy boje nožem setkali s příznivci filipínského stylu boje nožem z pražské školy Di Pen Shi. Společně jsme několik hodin trénovali a pak jsme uspořádali tréninkové sparringy dřevěnými noži. Jako první jsme si to s cvičnými noži rozdali já a hlavní instruktor Di Pen Shi a tento zápas je zachycen na videu - ZDE

Omlouvám se za horší kvalitu záznamu, je to způsobeno jednak jeho stářím, jednak tím, že se jedná původně o záznam na VHS, který jsem nechal převést na DVD.

O další vzpomínky z roku 2001 se s Vámi mohu podělit ZDE a ZDE. V prvním případě se jedná o novinový článek z roku 2001 a v druhém případě jde o náborový plakát z téhož roku, který se nějakým zázrakem dochoval ve výloze již dávno zrušeného obchodu a který jedna moje kamarádka v roce 2017 vyfotila.